Seberevolta Liberec - Venčení ztracených duší IV

Blíží se Vánoce a my sedíme na tréninku. Přemýšlíme, jak je oslavit a přitom nepřijít o zničující hodinu a půl cvičení. A co takhle k tomu ještě pomoct? A jde to vůbec ještě? Návštěva našeho oblíbeného útulku Dášenka sice byla domluvená až po Silvestru, ale o to víc jsme se na ní těšili. Byli jsme tam už párkrát a máme tam už i naše oblíbence. Vždycky něco dobrého přineseme a provětráme nožky jak naše, tak našich čtyřnohých kamarádů. No a tak jsme v sobotu ráno 2. ledna nasedli na vlak a dojeli do Lučan. Štěkotem nás vítali už u brány, a když každý dostal svého kamaráda, rozběhli jsme se všichni k lesu. Po kapse pár piškotů, jak pro pejsky, tak pro nás na doplnění energie, jsme udělali kolečko skrz les a louku. Plní radosti a štěstí jsme doběhli po zledovatělé cestě k útulku a zastavili se ještě na poslední fotku. Plní vzpomínek odjíždíme domů a doufáme, že jsme nejednomu pejskovi vykouzlili úsměv na tváři.

Autor: Ondra Balý

Share this post

Leave a comment