Seberevolta Opava - Workoutisté na mistrovství v kulturistice

Na jaře se SebeRevolta Opava zúčastnila menší soukromé akce, konané v kulturním domě malého města Dolní Benešov. Dobře, možná nebyla tak úplně soukromá a taky ani zdaleka nebyla malá v pravém slova smyslu. Šlo o mistrovství Česka v kulturistice pořádané fitness centrem PEPA a vystoupili jsme před zhruba 500 diváky. Není však třeba nechat se vyvést z míry. Dolní Benešov je trošku z ruky a tak byli opaváci nuceni dopravit se na místo autem. Já mám však toto městečko doslova za rybníkem, proto mi nejvíce času zabralo nafoukat si kolo po zimě. Když jsem se protáhla skrz dlouhé řady zaparkovaných aut až ke vchodu, tým už tam čekal. Vytáhli jsme tedy hrazdu z rakve… ze střechy auta a nosili ji po kusech do zákulisí. Cestou jsme potkávali nasvalované týpky a dámy ve třpytivých bikinách, což bylo znamení, že jsme tu správně.

Zbývala nám už jen chvilka, během které bylo třeba poskládat hrazdu, převléknout se, zajít si na toaletu, předat playlist a spoustu dalších drobností. Naštěstí my jsme SebeRevolta Opava a právě s těmito drobnostmi nemáme žádný problém. Kvůli hudby jsme sice vyburcovali polovinu organizátorů a pošlapali několik na zemi odpočívajících soutěžících, vše co má stát za to si ovšem vždy žádá nějaké oběti. Škoda jen, že v tomto případě, jak jsme později při exhibici zjistili, byly docela zbytečné. Porotci totiž zakázali v hudbě veškeré basy a tak náš velice vyvedený mix, mimochodem na basech založený, nebyl nakonec tak vyvedený, jak bylo původně v plánu.

Co na plat, svět se nezboří, alespoň jsme mohli zřetelně slyšet hlasité ohlasy diváků, kteří nás s vervou povzbuzovali. Než jsme se ale vůbec na pódium dostali, nastalo úmorné znervózňující čekání, které se z 10ti minut protáhlo na 60, a které se ještě více prodloužilo s pohledem do zaplněného sálu. Navzájem jsme se však povzbuzovali a krátili si čas obdivováním namakaných zadk… bicáků. Pak už konečně přišla řada i na naše vystoupení, komentované samotným panem Pešatem (pořadatel akce). Od něj jsme si také po vystoupení vysloužili obdiv a pochvalu: „… opravdu skvělé lidi, jen tak dál…“ Bylo to tedy za námi. Zbývalo jen složit hrazdu zpět do auta, poklábosit, hodit fotku s nablejskaným fárem nějakého finalisty, rozloučit se a jít si po svých. Tak zase na příští akci. :)

Autor: Alena Ivanová

Share this post

Leave a comment